height: 162 cm
2011: 67 kg
2012: 48 kg
2013 now: 59,3 kg
goal:
58 • 57 • 56 • 55 • 54 • 53 • 52 • 51 • 50

8.listopadu

7. listopadu 2012 v 21:28 | Lilly |  2. etapa
Rodiče se mnou měli dlouhou debatu o tom, že o mě mají strach a že míň než 48 kg vážit nemůžu, jinak bych se dostala do podváhy a že je podváha hrozně nebezpečná...Myslím, že mi celkem otevřeli oči, i když nedokážu říct na jak dlouho. Všechna rizika vím...to nejsilnější,co na mě působí je to, že bych jednou třeba nemusela mít dítě. Hrozně mě to překvapilo, že si o mě dělají starosti, protože předtím vůbec nic takovýho ani nenaznačovali...a dělá mi hrozně zle, když se kvůli mě někdo trápí a znepokojuje. Musela jsem se před taťkou i vážit a řekl mi, že už nesmím hubnout, že už by o mě měl vážnej strach a že by se to muselo nějak řešit...že i doktorka by to určitě řešila a nechci si ani domýšlet jak...Snažím se s tím bojovat a snažím se nějakým způsobem smířit tím, že bych měla zůstat o 8 kg těžší, než jsem si přála...Snažím se srovnat s tím, že nikdy nebudu hubená bez toho, abych nebyla nemocná:( Jen si říkám, proč někdo může a někdo ne...

Můj nejhlavnější zdroj tohoto všeho je to, že se chci líbit příteli. On mi to říká pořád, že se mu líbím a že jsem se mu vždycky líbila, on je zlatíčko, jenže vysvětlete to mojí hlavě...Mamka mi řekla, že si myslí, že mám v hlavě zafixovaný, že jsem celej život byla silná a teď si na to můj mozek nemůže zvyknout a vidím se pořád stejně...myslíte, že to může být pravda? Jinak si neumím vysvětlit to, že se kouknu na své nohy a připadají mi pořád stejně tlusté jako kdysi...Jsou chvíle, kdy je to lepší a jsem šťastná a relativně spokojená se svým tělem, ale to se stává málokdy...Mám strach, aby si o mě okolí neříkalo, že jsem slabá, že nedokážu ani dojít do cíle...že jsem sice zhubla, ale ne dost...a tak...:(

Budu se snažit přidávat na jídle, ale myslím, že můj hlavní problém je v hlavě, abych se už neviděla tlustá. Taky si myslím, že mám jediný štěstí, že jsem relativně rozumná a od těch rodičů jsem si to nechala vysvětlit a dokázala jsem se nad tím zamyslet...i nad tím, co jste mi psaly vy, jste moc hodné. Mockrát vám děkuju za trpělivost se mnou, není to se mnou lehký, já vím:( Je mi to hrozně líto, že to hubnutí došlo až sem...věřila jsem, že něco takového nikdy nebudu řešit. Až teď mi došlo, že ne všechny lidi trpící PPP musí být na kost vyhublí...ty nemoci právě začínají mnohem dřív:( a ta vychrtlost je jen následek, když se to nechá rozvinout...Teď je to "nádhernej" pocit, kdy mi sice dochází, že bych víc hubnout neměla a že bych měla jíst víc, ale jak se mám sakra zbavit toho pohledu na své tělo?:( Mě to nějak dlouhodobě nepomáhá, že mi přítel říká, že se mu nejvíc ze všech líbím atak...Vlastně nevím, co by mi pomohlo, když vím, že má rád ty hubené holky...a jak to mám řešit, když mi dochází, že já pro něho hubená vlastně nebudu? Je to fakt těžký:( Už nemám sílu to řešit...asi už vás to ani nebaví si to číst, vždyť je to pořád dokola...

Dnešní jídelníček:

Snídaně: čokoládová ovesná kaše (150 mL čokoládového sójového mléka, 2 PL ovesných vloček)
Svačina: menší jablko
Oběd: 2 plátky toastového chleba, 1 KL jogurtového almette, 1 plátek 20% eidamu + rajče
Svačina:100 g cottage, 2 mini mandarinky
Večeře: 4 křehké plátky

Zase okolo 600 kcal...zítra se pokusím aspoň trochu přidat. Mám zase strach, abych naopak nepřibírala:(

Jinak se moc omlouvám, ale poslední dobou nějak nemám čas poctivě obcházet vaše blogy, moje psychika poslední dny mi k tomu taky moc nepomáhá:( Pokusím se zpravit, slibuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miss Madness | Web | 7. listopadu 2012 v 21:47 | Reagovat

Podle mĕ majjí tvoji rodiče naprostou pravdu! Ještĕ štĕstí, že jsi tak hodná a nesneseš, aby si o tebe nĕkdo dĕlal starosti. ;3

2 dona-gisele | Web | 7. listopadu 2012 v 21:49 | Reagovat

Ahojda Lilly.
Moc mě mrzí to, o čem píšeš. Ale buď ráda, že tvoji rodiče to ještě berou s klidem, za to buď ráda. Je fajn, že chápeš, co by se mohlo stát, kdyby jsi v hubnutí pokračovala. Jsem nesmírně ráda za tvou rozumnost! Je vidět, že máš tolerantní rodiče, takže je prosím tě nezklam. Tuhle váhu si udrž a bude to v pohodě. Víš, nechci sama sebe dávat jako příklad ale:
bylo mi řečeno, že bych měla přibrat (myslela jsem si, že to je potřeba,že kvůli tomu nemám ms, ale ukázalo se, že ne..). Při výšce 161cm jsem měla 47 kg. Na mamčin nátlak jsem tedy už byla přinucena něco málo přibrat. Strašně jsem se toho bála, brečela jsem, nemohla jsem nic..ale i přesto jsem přibrala jen díky zvětšení porcí. Nevím, jak se mi to tak rychle povedlo, hlavní je to, že už mám tu "jejich" požadovanou váhu.. Mám 49kg, udržuji a vypadám úplně stejně jako s 47, i se tak cítím. A jak to? Je to hlavně CVIČENÍM. Už nehubnu, ale tělo se díky každodennímu cvičení mění stále, stále k obrazu tvému :)
Jseš-li tedy nespokojená (nevím s čím, nevím, jak vypadáš, chtělo by to nějakou tvou fotku), tak začn více cvičit...samozřejmě i víc jíst. Popadnou-li tě zase ty pocity tlustých nohou a opláceného břicha, tak si je prostě zakaž a místo toho jsi jdi rozumně zacvičit :)

Je vidět, že jsi fajn a hlavně chytrá holka, která si je vědoma následků, které by mohly přijít s dalším hladověním. 600kcal je také hladovění, měla bys mít aspoň těch 1100, když bys chtěla více cvičit.
Máš skvělého přítele, pro něj si ta nejkrásnější :)

Držím ti moooc palce a myslím na tebe.

3 Bee | E-mail | Web | 7. listopadu 2012 v 21:54 | Reagovat

Moc mě to mrzí, ale jsem ráda, že sis nechala domluvit, to je fakt důležitý. Věřím, že to je jen v tvé hlavě a že tlustá nejsi, takže.. Prostě cvič a uvidíš, že budeš vypadat stále líp. (; Myslím, že budeš i mnohem radši, když budeš jíst víc a za chvíli až to přejde budeš ráda, že si tomu nepodlehla.. (:

4 skinny-terka | Web | 8. listopadu 2012 v 11:45 | Reagovat

máš super rodiče a určitě je poslechni!:) 48 je skvělá váha:)
....i když já mám o 1cm víc než ty a o 0,2kg víc než ty a taky mám pocit (není to pocit:D), že mám ohromný stehna..který se dokážou nehorázně rozplácnout...:( :/

5 Em. | 8. listopadu 2012 v 14:08 | Reagovat

máš úžasné rodiče. a jsem strašně ráda že je posloucháš. tyhle 2 hlasy v hlavě jsou hrozné. jeden den spokojená, jeden den nespokojená. musím mít úžasnou poslavu, jen si hezky ještě prohlédni ty before after fotky co jsi sem dávala :) chápu že je to těžké, doufám že si to časem nějak urovnáš v hlavě a doufám že už začneš spíš s udržováním váhy :) držím palce at je všechno v pohodě :)
jidelníček krásný :)

6 Klárka | Web | 8. listopadu 2012 v 16:32 | Reagovat

Holka já už tě fakt přestávám chápat .. to je fakt "divný" že o tebe rodiče mají starost .. A to, co ti řekla tvoje mamka, jsem ti tady před pár tejdny psala přesně to samý i já ;)

7 Floss | Web | 8. listopadu 2012 v 18:37 | Reagovat

tak tvůj článek jsem přečetla jedním dechem :) taky mám teď celkem nátlak od rodičů, takže už mám hubnutí zakázáno, aspoň teda na nějakou dobu..
dneska jsi jedla strašně maličkato, zkus na břicho hlavně posilovat a uvidíš, že už po pár dnech se budeš cítit líp, aspoň já to tak mám, ten pocit když docvičím :) vím, že je to blbost, ale připadá mi jako by se mi svaly hned najednou po docvičení vyrýsovaly aspoň trochu a takhle se vidím aspoń na chvilku trochu hezčí v zrcadle :)

8 Misha | Web | 8. listopadu 2012 v 21:28 | Reagovat

Ani nevíš jakou jsi mi udělala radost. Mít 40 kilo fakt není žádný výhra. Sama by ses cítila hrozně špatně.
A pokud se tvému příteli líbí hubené holky, tak se nedivím, že má tebe, protože ty jseš hubená!
A to, že se cítíš tlustě i když máš krásnou postavu, protože si byla vždycky silná, tak to možné je. Já to měla taky tak, když jsem poprvé hubla.

9 Sher | Web | 9. listopadu 2012 v 9:13 | Reagovat

Jsi šikovná :-) Proc to ostatní muzou se dostat do podvahy a ty ne? Protoze ostatni nemaji podporu ve svem okoli v rodicích príteli kamaradkách... a ty tu podporu más a je videt ze jim na tobe zalezi a toho si vaz... tou podvahou bys je jen zklamala... jsem ráda ze sis z toho neco vzala, a myslim si ze to je pravda, ze kdyz si byla silna tak sve telo vidís furt silne ale rozdíl vidís jen v cislech na váze... ale vyfot se ted bud ve spodnim pradle nebo oblecena to je jedno a vem si fotku z dob pred hubnuti a teprve si reknes: Týýýýýý jo, kde sou ty boky? A ty nohy, vzdyt je mam hezci jak J.Lo :-) a ten zadek.... Tý jo sem to ale kus :-)

10 Marki | Web | 9. listopadu 2012 v 13:49 | Reagovat

Holky přede mnou už asi všechno napsaly. Můj názor na tohle hubnutí znáš už delší dobu, takže se nebudu opakovat. Prosím Tě, vydrž to jíst normálně. A znovu se budu opakovat, ale pokud je to zakotveno jen ve Tvé hlavě a to asi je, podle toho co píšeš ( poměr váhy a výšky ), tak už je to otázka pro psychologa. Tím nemyslím nic špatného, k těmhle specialistům chodí dnes 80% lidí s nejrůznějšími problémy... Drž se!

11 x | 11. listopadu 2012 v 21:00 | Reagovat

ahoj,dneska jsem narazila na tvůj blog,nečetla jsem ho celý,ale napadlo mě-možná by se ti líp hublo nějakým "hopsáním",třeba aerobicem nebo zumbou. člověk tím dost spálí tak rovnoměrně a ještě se zpevní.. třeba jsi to zkoušela,nevím,ale kdyby náhodou.:) je to určitě zdravější než jíst takhle málo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama