height: 162 cm
2011: 67 kg
2012: 48 kg
2013 now: 59,3 kg
goal:
58 • 57 • 56 • 55 • 54 • 53 • 52 • 51 • 50

10.listopadu

10. listopadu 2012 v 11:40 | Lilly |  2. etapa
Ahoj holky:)
Hrozně moc bych Vám všem chtěla poděkovat za vaše krásné komentáře, tolik si vážím vaší podpory, mám pocit, že si takový zájem o mě ani nezasloužím...Jste úžasné, fakt moc děkuju:)

Nějakým způsobem žiju → jsou dny, kdy je mi fajn a jsou dny, kdy si připadám vy víte jak...Včera jsem si s přítelem o tom všem promluvila a na chvilku mi to pomohlo, včerejšek jsem si moc užila, po dlouhé době jsem chvíli neřešila to, jestli na břichu nemám o trochu špeků víc...dokonce jsem celkem byla spokojená se svými nohy, když jsem se podívala do zrcadla...jenže dnes je to zas horší, přijde mi jakobych přes noc zas nakynula:( Jsem teď v pro mě zoufalé situaci, taťka mě kontroluje, co jsem jedla a kolik vážím, a já mu nechci lhát, takže jím tak nějak normálně, tzn. že už víc nehubnu...jenže když se třeba jako dnes vidím oplácaná a mohutná, tak je to těžký nemít z toho depku, že už dál vlastně hubnout nemůžu bez toho, abych neměla nějaký komplikace...bez toho, aby mě nevzali k doktorce...bez toho, abych je netrápila:( Včera jsem se s tím celým svěřila jedné holce od nás ze třídy, s kterou se znám už asi 6 let a které věřím, že to nebude roznášet dál...řekla mi, že mě chápe, ale že jestli se vidím tlustě, tak mám solidní nášlap k nějaké psychické poruše a že je moc dobře, že si mě rodiče začali víc hlídat...Stejně by mě nejvíc potěšilo, kdyby mě hlídal přítel, kdybych si byla 100% jistá, že nechce, abych už dál hubla..jenže ono to tak není, aspoň já to tak necítím. On mi třeba řekne, ať už nehubnu, ale mám pocit, že mi to říká jen proto, že ví, že to chci slyšet, jinak by mi řekl něco jinýho...Taky mi ta kamarádka řekla, že bych možná mohla navštívit psychologa, jelikož oni prý znají metody, jak mi tenhle pohled na mě dostat z hlavy...oukej, tomu věřím, ale nebudu to mít hned zpátky, když mi přítel nabízí pizzu s tím, že přece už to neřeším tak ať si dám? Vůbec nic nechápe, jestli si myslí, že už to neřeším...Asi si myslí, že jsem se už nadobro rozloučila s hubnutím, tak se ke mě chová takhle, jenže takhle to vůbec není...Mrzí mě, že to pořád nepochopil do jaké jsem se dostala situace...:( On si asi myslí, že už jsem se sebou spokojená, tak jsem se dobrovolně rozhodla už dál nehubnout a teď si myslí, že budu jíst zas všechno atd, jenže tak to není, sakra....kéž by bylo...Jídlo mám myslím normální, protože se mě taťka vždycky zeptá, co jsem dnes měla, a já nemám to srdce mu lhát, to si nezaslouží, na to ho mám moc ráda...Takže to teď není můj problém, můj problém je někde jinde...Jinak jak mám teď poslední dobou takovou smutnější náladu, tak vůbec nemám chuť cvičit, fakt super:( Jinak večer vás dnes všechny oběhnu, tento týden jsem vás hrozně zanedbávala:(:(:(

10:00 - plátek domácího chleba s lučinou
12:30 - květákový mozeček, pečené brambory, rajče (malá porce)
14:30 - čtvereček čokoládovo-kokosové buchty (přítelova mamka pekla:)
17:00 - sklenička jahodového kefírového mléka


Pohyb: procházka (1-2 hodiny)
Pití: voda, cappuccino s lžičkou medu

http://cdn.indulgy.com/mZ/Jb/DF/tumblrl9whc9z5251qd9lrdo1400largelarge.jpg
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Brigita | Web | 10. listopadu 2012 v 12:27 | Reagovat

Beruško♥♥, uplně chápu jak se cítíš. Ale je to hodně složitá situace, možná popros přítele ať ti už nenabízí pizzu atd., řekni mu že se snažíš jíst, ale to neznamená že si hned dáš pizzu, bůček atd. Prostě řekni že budeš jíst, ale zdravě. Zkus se zaměstnat něčím jiným ať na to pořád nemyslíš, najdi si brigádu, nebo začni hrát na housle :D cokoli...Zkus třeba skočit i za tím psychologem, ale já jsem se takhle jednou objednala k psychiatrovi a nakonec jsem se mu s tím nepřiznala, řekla jsem mu jenom že chci prášky na spaní :D Ale třeba budeš odvážnější ;-) Nechceš spřátelit?

2 be-proana | Web | 10. listopadu 2012 v 14:38 | Reagovat

Viem ako sa cítiš veľmi dobre. To je tak pri chudnutí a nespokojnosti s našou postavou. Chudneme a naša postava sa mení ale stále sme nespokojné. Ale to je len v našej hlave. Aj keď ostatní nám hovoria, že máme super postavu, nás to nepresvedčí a keď aj áno tak len na chvíľu a onedlho nám je zase smutno z toho, že máme tučné telo. Ale to je len náš pohľad. Ty môžeš byť spokojná so svojou postavou, keď som si pozrela teraz tvoje fotky, tak naozaj nemusíš byť smutná. Ale viem, že to sa nedá len tak, tiež poznám aké je to sa trápiť kvôli svojej postave. Je to skôr psychický problém a možno by bolo pre teba fajn sa porozprávať s nejakým psychológom, v dnešnej dobe je to úplne normálne, ja napríklad tiež navštevujem psychologičku :)

3 Sunshine | Web | 10. listopadu 2012 v 15:00 | Reagovat

jídlo máš super :) jo není příjemný, když ti někdo dá pod nos jídlo a ty proto, abys nevypadala jako bůh ví kdo si prostě dáš. zkus si s ním o tom nějakým rozumným způsobem promluvit ;) určitě to zvládneš, držím pěstičky

4 Aimee Fope | Web | 10. listopadu 2012 v 15:42 | Reagovat

Máš to vše zase moc krásný :)

5 Aimee Fope | Web | 10. listopadu 2012 v 17:35 | Reagovat

Prostě mi to nepřijde. Mám 160-161 cm. A rizika podváhy, neotevřou mi oči, protože ani když jsem měla 39kg, nestalo se to.

6 skinny-terka | Web | 10. listopadu 2012 v 17:53 | Reagovat

máš krásný jídelníček! řekla bych i dietní!:)

7 Misha | Web | 10. listopadu 2012 v 19:19 | Reagovat

My holky si občas věty našeho přítele překrucuje, takže bych to brala jako že ti říká pravdu nebo si s ním o tom ještě promluvila. Ale jestli tě chce hubenější, tak bych si našla jinýho, protože bejt kvůli někomu kost a kůže mi přijde naprosto nesmyslný.
Jinak jídelák je pořád hubnoucí, teda aspoň pro mě by byl.
A to že se vidíš tlustě bude nějakou dobu přetrvávat, ale jestli se anorexii postavíš (ano, myslím si, že už ji máš), tak to přejde a ty budeš zase spokojená a zdravá holka. Jen bojovat. :)

8 Miška | Web | 10. listopadu 2012 v 22:38 | Reagovat

krásny jedalniček :)) chcela by som mať rovnaký :D

9 Denisa | Web | 11. listopadu 2012 v 11:01 | Reagovat

Je dobře, že jsi o tom můžeš promluvit i s přítelem, je tvojí oporou :-)
určitě chápeš rodiče, že o tebe mají strach!
jídelníček máš moc hezký, držim palce ať je zítra líp!

10 x | 11. listopadu 2012 v 21:08 | Reagovat

píšeš,že je s tebou tvůj přítel tři roky a jak vidím,jste spolu štastní,jak jen to jde. tehdy,když s tebou začínal,tak to určitě nebylo jen z lásky,ani nemohlo být->bylo to proto,že ses mu líbila. a to i přesto,že jsi byla mnohem silnější než ted. z toho mi vyplývá,že nelže. líbila ses mu i tehdy,takže ted se mu můžeš líbit jedině víc.

11 Klárka | Web | 11. listopadu 2012 v 21:38 | Reagovat

Jídelníček máš krásný, ale nevím zlato .. jak tady čtu ty tvý poslední příspěvky, tak bys k tomu psychologovi asi skočit měla. Moje mamka když byla mladá, tak u něj kvůli dost podobný situaci byla taky a říkala že vůbec není za co stydět, že ti akorát pomůžou se z tohohle blázince dostat ;) Drž se!

12 Marki | Web | 12. listopadu 2012 v 10:15 | Reagovat

Čauky, já depkovala včera, ale rozdíl mezi námi je spousta kilo a několik centimetrů přes tělo navíc :D

13 Sher | Web | 12. listopadu 2012 v 17:00 | Reagovat

Jako já se taky nekdy kouknu do zrcadla a reknu si sekne ti to, mas peknou postavu ale nekdy to opravdu nejde, ale nehrotim to zas s jidlem tak si myslim ze u me ta porucha jeste neni, ale kdyz uz si te vasi hlidaji tak na tom mozna neco bude, jinak dnesni jidelnicek je taky pekny :-)

14 Juliet | Web | 14. listopadu 2012 v 21:39 | Reagovat

Taky bych si přála, aby se můj přítel staral trochu víc. I mně říká že už hubnout, ale poslední dobou mám pocit, že už prostě jen opakuje naučenou větu. Co se týče tvého problému s anou, myslím, že k psychologovi bys měla zajít, až to začne být fakt vážné. S anou má podle mě problém každá holka, co si někdy vyzkoušela jaké to je, být hubená nebo hubnout nezdravě.

15 J.A, Miss Madness | Web | 19. listopadu 2012 v 17:31 | Reagovat

Jé, člověče, ty jsi stopla blog? :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama